Plané bylinky k jídlu

Pod tímto odkazem najdete seznam planých bylinek, které jsem zvyklá používat v kuchyni. Postupně budu přidávat další a další tak, jak budou v přírodě k mání.

#kopřivadvoudomá

Je to asi první jedlá bylinka, která každého napadne. Jakmile najdu první rostlinky mladých kopřiv, dělám z nich čaj. Zaliji horkou vodou a nechám 10 minut přikryté louhovat. Kopřivy se dají vylouhovat ale i za studena. Stačí je trochu nasekat nebo rozmixovat a zalít studenou vodou, nechat stát půl hodiny a pak přecedit přes plátýnko (kvůli žahavým chloupkům). Každý z nápojů chutná trochu jinak, oba jsou ale považovány za čistící.

Mladé kopřivy jsou skvělou náhradou za špenát. Udělejte si z nich krém. Jednoduše je spařte vroucí vodou, po pár minutách slijte a rozmixujte s restovaným česnekem a/nebo cibulí na troše oleje. Můžete přidat i rostlinnou nebo klasickou smetanu. Jen pokud krém půjde do mrazáku, počkejte s tím, až ho z něj zase vyndáte.

Kdy a jaké části sbírat?

Na jaře někdy už od konce února do května je vhodné sbírat mladé části rostliny (zhruba 2 horní patra listů se stonkem). Pokud budete na stejné místo chodit opakovaně, z otrhaných rostlin vyrostou další mladé výhony a vy jedete ve sběru dál. Od srpna do září můžete sbírat i semínka. Jak sbírat semínka najdete v tomto videu.

Krém můžete použít třeba na kopřivovou pizzu nebo všude tam, kde byste použili špenát.

#medvědíčesnek

Jestli pak víte, proč se medvědímu česneku říká medvědí? Když se medvědi probudili ze zimního spánku, sešli k potoku, aby se napili a všude okolo rostl medvědí česnek. Byla to první strava, kterou spásali, aby se jejich těla vyčistila a nastartovala na další rok. Proto se i vy paste už při sběru.

Na fotce ho (nejsvětlejší listy) vidíte v krásné kombinaci s ostatními jedlými rostlinami, se kterými se často vyskytuje pohromadě: bršlicí kozí nohou, kopřivou dvoudomou a plicníkem lékařským. Asi jediná rostlina, se kterou si můžete medvědí česnek splést je konvalinka. Ta je bohužel jedovatá. Z omylu vás ale vyvede fakt, že konvalinka nevoní po utrhnutí po česneku a medvědí česnek ano.

Roste v údolích ve stínu lužních i smíšených lesů poblíž potoka či řeky. Pokud takové místo najdete, je ho tam většinou spoustu. Jen musím bohužel dodat, že medvědímu česneku se stalo to, že je v současnosti "in". Co to v praxi znamená, jsem viděla na vlastní oči. Lidé ho sklízejí srpem a rostlinky vytrhávají i s cibulkami. Potom se bohužel jen špatně vzpamatovává. Prosím, trhejte z každé rostliny jen pár listů, abyste ho zachovali i na příští rok. Díky.

Listy i stonky lze použít v kuchyni místo pažitky, česneku nebo špenátu. Má tak trochu od každého něco. Chuť je příjemně štiplavá. Medvědí česnek lze na pánvi s trochou oleje a cibulí připravit i jako chutnou přílohu.

Kdy a jaké části sbírat?

Medvědí česnek sbírejte v dubnu, když už má rostlina víc listů a zároveň je před květem. Pokud jí utrhnete všechny listy, nemusela by se vzpamatovat. Také si dávejte pozor, abyste česnek nevytrhávali i s cibulkami. Svou specifickou chuť a vůni po česneku si zachovává jen čerstvá rostlina. Sušením se ztrácí.

A tady jsou moje recepty s medvědím česnekem. Připravte si třeba pizzu, nebo zelené těstoviny. Pesto z medvědího česneku se stane vašim vděčným dochucovacím pomocníkem, který se bude skrývat na dně lednice. Během roku ho sem tam vytáhnete a podtrhnete chuť vašeho kuchařského snažení.

Čerstvý medvědí česnek se perfektně hodí i do pomazánek jako je třeba vajíčková nebo do zapečené polenty. Chybět by neměl ani ve velikonoční nádivce, pokud tedy v tu dobu už poroste, nebo budete mít zásobu v mrazáku. Chybu určitě neuděláte, pokud nasekanou bylinkou posypete chleba s tvarohem nebo libovolný zeleninový salát.

#bršlicekozínoha

Bršlice kozí noha dokáže pěkně potrápit! Zvlášť, pokud si roste v rohu vaší zahrady. Je to totiž poměrně úporný plevel. Tedy pokud ji tak vnímáte. Pokud se ji naopak naučíte zpracovávat, můžete na ni úplně změnit názor. Jedná se totiž o velmi chutnou rostlinku.

Použití je všestranné. Ty úplně nejmladší listy se hodí na dochucení zeleninových salátů. Chutnají jakoby kořeněně po petrželi. Osobně považuji bršlici za nejvhodnější planou bylinku k přípravě špenátu. Ještě lépe uděláte, pokud ji zkombinujete s dvěmi předešlými bylinkami: kopřivou dvoudomou a medvědím česnekem. Často totiž i rostou pohromadě.

Kdy a jaké části sbírat?

Rostliny bršlice kozí nohy rostou na stinných krajích lesů a zahrad. Ideální dobou pro sběr je březen (někdy konce února) až začátek května, dokud jsou lístky mladé a šťavnaté. Svou šťavnatost a lahodnou chuť bršlice ztrácí tím, jak listy rostou a tmavnou. Pokud ale budete chodit na stejné místo stále, budou obrážet nové lístky celé léto. Vybírejte tedy na první pohled světlejší listy, které jsou ještě trochu sevřené. Ty jsou nejchutnější.

Pokud používám bršlici místo špenátu do krému, spařím ji horkou vodou, za minutku sliji a na pánvi připravím s cibulkou a česnekem. Spolu se sýrem a zakysanou smetanou je to lahodná náplň pohankových palačinek, které si můžete připravit podle tohoto receptu.

Také bych se nebála použít čerstvou mladou bršlici jako doplněk k ostatním asijským bylinkám na polévku phở chay, nebo nudlová jídla jako phad thai či bún tempeh nam bô, chutná totiž dost podobně jako klasnatka brvitá nebo perila křovitá.

#ptačinecžabinec

Asi málokoho napadne, že ptačinec žabinec je jedlý. Opak je pravdou. V syrovém stavu je to asi nejlahodnější planá bylinka. Je totiž jemný a křehký a chutná trochu jako mladý hrášek nebo ředkvičky.

Ptačinec s klidem použijte při odšťavňování ovoce a zeleniny nebo do smoothie. Použijte celé rostliny, které jsou zjara plné vody.

Hodí se do čerstvých salátů a ozdobí lecjakou polévku. Také je z něj výtečná pomazánka. Recept najdete zde.

Kdy a jaké části sbírat?

Zatímco většina ostatních planých bylinek je konzumovatelná jen na jaře, případně do začátku léta, ptačinec žabinec můžete trhat během celého roku – dokonce i v zimě. Nejchutnější a nejkřehčí je samozřejmě na jaře. Takže, jestli vám vyraší na záhonech mezi zeleninou, nechte ho tam a při sklizni si vždycky natrhejte i trochu toho ptačince. Nebudete litovat.

#popenecbřečťanovitý

Popenec je další bylinka, která když se vám usídlí na zahradě, téměř se jí nelze zbavit. Přestaňte s ní bojovat a začněte ji používat v kuchyni!

Naše babičky ji kdysi používaly místo majoránky. Chutná podobně. Mlaďounké lístky lze použít i čerstvé na dochucení polévek nebo salátů. Starší je dobré nechat projít varem. Nebo si popenec jednoduše nasušte.

Hodí se do veganské gulášové polévky nebo do bramboračky. Můžete jej přidat i do tohoto skvělého fazolového guláše nebo dýňových placiček.

Přidávám ho i do polévkové pasty nebo do bylinkové provensálské směsi.

Kdy a jaké části sbírat?

Mladý popenec začne vykukovat většinou začátkem března, někdy už v únoru. Lze ho ale sbírat celoročně. Čím starší rostlina je, tím výraznější má chuť. Můžete sbírat i kvítky. Jsou skvělou ozdobou salátů i hotových polévek nebo dalších jídel včetně sladkých. Fantazii se meze nekladou.

#křídlatka

Invazivní? Ano. Lahodná? Taky! Křídlatka japonská má stonky, které svou chutí i konzistencí připomínají rebarboru. Skvěle se hodí na kompoty, marmelády nebo koláče. Nezralé výhonky můžete oloupat a pokrájet stejně jako rebarboru, podusit s trochou cukru a citronu – vznikne vám svěží, lehce nakyslý základ na dezerty.

Kdy a jaké části sbírat?

Brzy na jaře – ideálně během dubna – sbírejte mladé, ještě duté výhonky, které se dají snadno zlomit. Vybírejte ty, které ještě nezdřevnatěly.

A co s ní? Třeba místo rebarbory do kramblu!

#hluchavka

Bílá i červená. Hluchavky jsou krásné a jedlé. Květy přidávám na saláty, sladké kaše nebo na ozdobu koláčů.

A nebo si udělejte malou bylinkovou meditaci – sedněte si, natrhejte pár kvítků a pomalu vycucávejte sladkou šťávu z jejich trubkovitých květů. Bacha na mravence ;-) Efekt? Skvělý smyslový prožitek a návrat do dětství.

Listy jsou jedlé také, ale nejsou tak dobré, jako ostatní jedlé plané bylinky, raději tedy natrhejte bršlici.

Kdy a jaké části sbírat?

Hluchavky kvetou od jara do podzimu. Sbírejte květy ideálně dopoledne, kdy jsou otevřené a plné nektaru.

#fialka

Malý fialový zázrak. Fialky jsou voňavé, krásné a velmi chutné. Vyrábím z nich sirup – má nádhernou barvu a vůni. Hodí se do limonád, dezertů nebo jen tak na lžičku, když chcete potěšit duši.

Květy můžete přidat i do salátů nebo je zamrazit do kostek ledu a použít na ozdobu drinků. Fialka je jemná, a přesto nezapomenutelná.

Kdy a jaké části sbírat?

Květ fialky sbírejte od března do května. Ideálně na čistém místě, mimo cesty. Z jedné rostliny vždy otrhejte jen pár kvítků, aby mohla dál růst.

#česnáček

Listy česnáčku voní po česneku a skvěle se hodí do dipů, pomazánek nebo do pesta. Skvělé je ho nasekat do pomazánky s tvarohem nebo ricottou. Chuť je jemná, česneková, a přitom svěží. Dá se jíst i za syrova, třeba na chlebu s máslem nebo v salátu.

Kdy a jaké části sbírat?

Brzy na jaře až do začátku léta, dokud rostlina nezačne kvést. Nejchutnější jsou mladé listy. Později se dá využít i květ nebo semínka jako koření.

#lípa

Když se na jaře rozbalí první srdíčka lípových listů, je čas sáhnout po nich. Mladé listy lípy jsou jemné, křehké a překvapivě chutné. Hodí se do salátů, obložených chlebíčků nebo jako základ na zelené smoothie. V chuti jsou lehce nasládlé, bez známky hořkosti, a díky svému tvaru působí na talíři i esteticky.

Na rozdíl od jiných planých bylinek nejsou nijak štiplavé, proto je dobře přijímají i děti a lidé, kteří s divokou zelení teprve začínají.

Z mladých lipových lístků si udělejte jednoduchý jarní salát – zkombinujte je s ptačincem, pár květy hluchavky a zálivkou z citronu, olivového oleje a trochy medu. Přidejte na kostičky nakrájené jablko a pár ořechů!

Mladé lípové listy můžete také zabalit jako minizavináčky – třeba s pomazánkou z ricotty, bylinek a nasekaných vlašských ořechů. Hodí se jako malý předkrm nebo ozdoba na slavnostní stůl.

Kdy a jaké části sbírat?

Sbírejte během dubna a května úplně mladé, světle zelené listy – ideálně ty, které se teprve rozvíjejí. Později tuhnou a ztrácí svou křehkost. Nejlepší jsou čerstvé.